Jak na odpisy dlouhodobého majetku?

Odpisy jsou finančním vyjádřením opotřebení dlouhodobého majetku. Odepisuje se majetek hmotný i nehmotný, v praxi se rozlišují daňové a účetní odpisy. Ty první se využívají ke stanovení výše daně z příjmů, druhé udávají skutečnou hodnotu majetku, která je ovlivněna opotřebením. Úpravu odpisů naleznete v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

 

Účetní odpisy 

O účetních odpisech rozhoduje sama účetní jednotka. Ta tedy určuje, po kolik let a v jaké výši se bude majetek rozpouštět do nákladů podniku. Tyto odpisy vypovídají o jeho skutečném opotřebení. Stanovují se s ohledem na skutečnou hodnotu majetku, předpokládanou dobu jeho použitelnosti nebo výkon, a to vše na základě tak zvaného odpisového plánu. Odpisy tak nabývají nákladové, střádací a oceňovací funkce. Přenášejí hodnotu majetku do produkce, akumulují peněžní prostředky a reálně oceňují díky výpočtu tak zvané zůstatkové ceny.

 

Daňové odpisy 

Daňové odpisy se obecně dělí na rovnoměrné a zrychlené. Zákon o daních z příjmů stanovuje maximální možnou částku, kterou si můžete za rok odepsat. Dlouhodobý majetek se rozděluje do několika odpisových skupin. V závislosti na tom, do které skupiny je zařazen, tak dlouho se odepisuje. V případě rovnoměrných neboli lineárních odpisů se náklady rozpouštějí rovnoměrně, u zrychlených odpisů jsou vyšší v prvních letech odpisování.

 

Další specifika z oblasti odpisování 

Například u vyřazeného majetku se dává do výdajů pouze polovina výše ročního odpisu. Dále pokud majetek OSVČ využívá i pro své osobní účely, dává do výdajů pouze poměrnou část. Jestliže uplatňujeme výdaje paušálním procentem z příjmů, odpisy v nich jsou již zahrnuty. Nesnižujeme již tedy o ně své příjmy.