Slovník pojmů

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
A

Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES)

Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES) je informačním systémem ministerstva financí. Tento systém umožňuje vyhledávání o ekonomických subjektech, které působí v ČR. Je napojen na živnostenský a obchodní rejstřík i na další systémy veřejné správy - na seznamy sdružení a spolků, registr církví, rejstřík škol apod.

A

Akcie

Akcie je cenný papír, který propůjčuje jeho majiteli určitá práva. Majitel akcie se nazývá akcionář. Má například právo na podíl na zisku akciové společnosti, právo hlasovat na valné hromadě nebo se podílet na likvidačním zůstatku společnosti. Akcie se dělí na listinné a zaknihované (pouze zapsané v evidenci cenných papírů). Dále se rozlišují akcie na jméno a na majitele. Existují i tak zvané zakladatelské, kmenové či zaměstnanecké akcie.

A

Akciová společnost

Akciová společnost je kapitálová obchodní společnost (právnická osoba), jejíž kapitál tvoří akcie. Tato společnost se zakládá zakladatelskou smlouvou či listinou a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. I pokud si chcete založit obchodní společnost, musíte vlastnit živnostenské oprávnění. To nabývá platnosti dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Akciová společnost má dán základní kapitál v minimální výši 2 nebo 20 milionů Kč (v závislosti na tom, zda vzniká s veřejnou nabídkou akcií nebo bez ní). Povinně vytváří orgány - představenstvo, valná hromada a dozorčí rada.

A

Aktiva

Pojem aktiva vychází z účetnictví. Jedná se o veškerý majetek účetní jednotky (OSVČ, obchodní společnost atd.). Aktiva tedy zahrnují například dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, zásoby, pohledávky či peněžní prostředky (v hotovosti i na účtech). S aktivy pracuje zejména podvojné účetnictví. Naproti nim se staví pasiva. Obě položky se vždy vykazují v rozvaze, ve které by se měly nacházet v rovnováze.

A

Audit

Audit je označení pro úřední přezkoumání dokumentů, jehož účelem je zjistit, zda jsou tyto dokumenty platné a zda prezentují spolehlivé informace. Audit se zaměřuje také na kvalitu vnitřní kontroly firmy. Rozlišuje se například finanční audit (zkoumá účetní výkazy), technický audit, audit kvality, ekologický audit atd. Audit provádí auditor. Výsledkem auditu je auditorská zpráva. 

B

Bezúhonnost

Bezúhonnost znamená skutečnost, že fyzická osoba nebyla v minulosti odsouzena za trestný čin. Je jednou z podmínek, kterou je potřeba splnit pro vydání živnostenského oprávnění. Jestli splňujete podmínku bezúhonnosti, zjistí živnostenský úřad prostřednictvím rejstříku trestů. Bezúhonnost musí splňovat nejen osoby podnikající dle živnostenského zákona, ale také například soudci, policisté, daňoví poradci nebo advokáti.

B

Bonita

Se slovem bonita se můžete jako OSVČ nejčastěji setkat ve finanční oblasti, kde bonita hodnotí vaši důvěryhodnost a schopnost dostát svým závazkům. Bonitou klientů se řídí například banky při posuzování žádostí o úvěry. Využívají ji i různé investiční společnosti a můžete se s ní setkat i v dalších věřitelsko dlužnických vztazích (například mezi dodavateli a odběrateli, mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci).

C

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)

Česká správa sociálního zabezpečení je finanční instituce, která se stará o platby na sociální pojištění. ČSSZ funguje od roku 1990. Rozhoduje především o dávkách důchodového pojištění. OSVČ přijde nejčastěji do kontaktu s okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ). Tyto správy fungují ve všech bývalých okresních městech a v městských částech Prahy.

C

Český statistický úřad

Český statistický úřad je ústředním orgánem státní správy. Zabývá se získáváním a zpracováním údajů, které využívá pro statistické účely. Ve vztahu k OSVČ ovlivňuje například výši záloh na sociální a zdravotní pojištění. Statistické údaje je rovněž možné využívat pro různá vnitrostátní a mezinárodní srovnávání.

D

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Plátcem daně z přidané hodnoty je fyzická či právnická osoba, jejíž obrat přesáhl za účetní období dlouhé dvanáct po sobě jdoucích měsíců částku 1 milion Kč. Daň z přidané hodnoty neboli DPH se řídí zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Aktuální sazby daně jsou dvě, a to sazba snížení ve výši 14 % a základní 20 %. Zdaňovací období u daně z přidané hodnoty je čtvrtletí nebo měsíc. Daň se odvádí pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy.

D

Daň z příjmů

Daň z příjmů je daň vymezená zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Dělí se na daň z příjmů fyzických a právnických osob. Na osoby samostatně výdělečně činné se vztahuje daň z příjmů fyzických osob. Jejím předmětem jsou nejen příjmy z podnikání, ale také příjmy ze závislé činnosti, z kapitálového majetku, pronájmu a ostatní příjmy. Aktuální výše daně z příjmů fyzických osob je 15 %. Daň je tedy stanovena proporcionálně.

D

Daňová evidence

Daňová evidence nahrazuje jednoduché účetnictví, které se používalo do roku 2004. Jejím účelem je zjištění základu daně z příjmů. Týká se zejména samostatné nezávislé činnosti. Daňovou evidenci tvoří evidence příjmů a výdajů, evidence pohledávek a závazků a evidence majetku a zásob. Daňovou evidenci mohou vést fyzické osoby, které nejsou účetními jednotkami, a jejich roční obrat zároveň nepřesáhl částku 25 milionů Kč.

D

Daňové identifikační číslo (DIČ)

Daňové identifikační číslo slouží k identifikaci plátce daně nebo daňového poplatníka. Každý, kdo má povinnost odvádět daně, má toto číslo přiděleno. DIČ se pak využívá pro komunikaci se správcem daně (finančním úřadem). DIČ České republiky obsahuje kód CZ. U podnikatelů se pro identifikaci často využívá podoba identifikačního čísla (IČO). U nepodnikajících fyzických osob je tvořeno z rodných čísel.

D

Daňové přiznání

Daňové přiznání je formulář, který se podává příslušnému finančnímu úřadu. Rozlišuje se daňové přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob, k dani z přidaného hodnoty, silniční dani, dani z nemovitosti atd. Dle zákona č. 337/1992 Sb., o správně daní a poplatků se rozlišuje také opravné a dodatečné daňové přiznání. Ke každé dani je vyhotoven jiný formulář a jsou stanoveny jiné podmínky pro placení.

D

Daňově uznatelné výdaje

Daňové uznatelné výdaje jsou takové výdaje, které snižují základ daně. Z čehož plyne i nižší daňová povinnost. Tyto výdaje musí být prokazatelné, správně evidované a vynaložené v souvislosti s dosažením či zajištěním příjmu. Jedná se například o výdaje, které souvisejí se zahájením podnikání. Daňově uznatelné naopak nejsou výdaje na sociální a zdravotní pojištění, které OSVČ platí sama za sebe.

D

Daňový doklad

Daňový doklad je doklad, který splňuje náležitosti dané zákonem o dani z přidané hodnoty. Jinak se označuje také jako faktura. Rozlišuje se zjednodušený daňový doklad, daňový doklad a souhrnný daňový doklad. Mezi jeho náležitosti patří například jméno a příjmení (či obchodní firma), sídlo nebo místo podnikání, daňové identifikační číslo, výše ceny, datum vystavení dokladu a uskuteční zdanitelného plnění nebo číslo dokladu.

D

Daňový únik

Daňový únik je situace, kdy se plátce či poplatník vyhýbá úhradě daně. Tento únik může být úmyslný nebo neúmyslný nebo také nelegální a legální. Formou legálního daňového úniku je daňová výhoda a daňová úspora. Zde poplatník využívá mezer v zákonech. Nelegální daňový únik je v našem právu trestán pokutou i odnětím svobody. I tento únik však může být neúmyslný. Úmyslný daňový únik má však většinou mnohem větší rozsah než ten neúmyslný. V praxi jejich rozlišení není tedy tak obtížné.

 

D

Datová schránka

Datová schránka je elektronické úložiště, které si můžete zřídit jako fyzická osoba i jako podnikatel. Zřízení datové schránky je pro většinu podnikajících fyzických osob dobrovolné. Povinně ji mají pouze advokáti, daňoví správci a insolvenční správci. Těm ji přímo zřizuje stát. Datová schránka je dále povinná pro určité právnické osoby. Je upravena zákonem č. 300/2008 Sb. Datové schrány fungují od roku 2009.

D

Dlouhodobý majetek

Dlouhodobý majetek je majetek, který v podniku setrvává delší dobu než jeden rok a má hodnotu vyšší než 40 tisíc Kč. Rozděluje se na hmotný, nehmotný a finanční. Do nákladů podniku se odvádí prostřednictvím odpisů. Rozpouští se tak postupně během několika let. Jednotlivé částky by měly kopírovat opotřebení majetku. Do hmotného patří například automobil, počítač, stroje, budovy apod. Do nehmotného software nebo know how. 

D

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti je dohoda, která se uzavírá na sjednanou práci. Jedná se o speciální formu pracovněprávního vztahu. Její předmět a podmínky upravuje zákoník práce. Tato dohoda se běžně uzavírá na období několika týdnů či měsíců, je možné ji uzavřít i na dobu neurčitou. Je však přípustné v rámci ní odpracovat maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby. U dohody o pracovní činnosti je dána výpovědní lhůta 15 dní pro ukončení pracovněprávního vztahu.

D

Dohoda o provedení práce (DPP)

Dohoda o provedení práce je dohoda, která se uzavírá na sjednanou práci v kratším rozsahu. Stejně jako u dohody o pracovní činnosti se jedná o zvláštní formu pracovněprávního vztahu. Dohodu je možné uzavřít maximálně na 300 hodin ročně. Nově je povinné dohodu sjednávat písemně, nikoliv ústně. Tuto dohodu je možné uzavřít i u více zaměstnavatelů. Výhodou dohody je, že se do částky nepřesahující 10 tisíc Kč neplatí sociální ani zdravotní pojištění.

D

Družstvo

Družstvo je typem právnické osoby, jejíž práva, povinnosti a podmínky vzniku jsou upraveny obchodním zákoníkem. Družstvo obvykle vzniká za účelem zajištění bytových, hospodářských nebo sociálních potřeb. Ty jsou většinou v souladu s účelem podnikání. Družstvo musí založit minimálně pět fyzických osob, ty vytvářejí základní kapitál ve výši 50 tisíc korun. Družstvo mohou zakládat i právnické osoby. Vytváří orgány členská schůze, představenstvo a kontrolní komise.

F

Faktura

Slovo faktura je častým synonymem k daňovému dokladu. V praxi se jedná o účet za poskytnuté služby nebo dodané zboží. Obsahuje informace o tom, co kdy a komu se má zaplatit. Je opatřena pořadovým číslem a podklady pro platbu. Obsahuje informace o dodavateli i odběrateli. Pokud je faktura daňovým dokladem, slouží pro určení výše DPH a musí splňovat zákonem stanovené náležitosti.

F

Finanční úřad

Finanční úřad je státní instituce, která se stará o výběr a správu daní. Pokud jste OSVČ, musíte se na finančním úřadě registrovat k platbě daně z příjmů fyzických osob, dále také můžete platit DPH nebo silniční daň. Registraci k dani z příjmů je možné provést při zřízení živnostenského oprávnění prostřednictvím jednotného registračního formuláře. Finanční úřady se dnes nacházejí ve většině obcí s rozšířenou působností. 

F

Fyzická osoba

Fyzická osoba je člověk. Rozlišuje se u ní dvojí způsobilost, a to způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivita) a způsobilost k právním úkonům (svéprávnost). První způsobilost má každý člověk od narození až do smrti. Druhá způsobilost se získává až s určitým věkem (ve většině případů 18 let).

I

Identifikační číslo (IČO, IČ)

Identifikační číslo osoby slouží k identifikaci právnických a podnikajících fyzických osob. Jedná se o jedinečný údaj, který je složen přesně z osmi číslic. IČO se tvoří dle zásad Českého statistického úřad, který tato čísla také eviduje. Právnickým osobám, zahraničním osobám a nadačním fondům IČO přiděluje rejstříkový soud, OSVČ živnostenský úřad, sdružením Ministerstvo vnitra, náboženským společnostem Ministerstvo kultury atd.

I

Inventarizace

Inventarizace (jinak také inventura) je proces, během které se zjišťuje skutečný stav zásob a majetku. Skutečný stav, ke kterému se dojde inventurou, se porovnává se stavem uvedeným v účetních knihách a na kartách zásob či majetku. Inventarizaci můžeme vnímat věcně (dle toho co porovnáváme) i z časového hlediska - roční, čtvrtletní nebo měsíční. Povinnost inventarizace všem osobám vedoucím daňovou evidenci udává zákon, který nařizuje, že je nutné inventarizaci provést poslední den ve zdaňovacím období - tedy na konci hospodářského či kalendářního roku.

J

Jednotný registrační formulář

Jednotný registrační formulář je dokument, který se používá při žádosti o živnostenské oprávnění. Ohlašuje živnost, registruje k platbám na zdravotní a sociální pojištění i na daň z příjmů fyzických osob. Jednotný registrační formulář je možné vyplnit na živnostenském úřadě, kde je dostupný v papírové podobě. Můžete ho stáhnout i online z webových stránek.

K

Komanditní společnost

Komanditní společnost je obchodní společnost, která má minimálně dva společníky, a to komanditistu a komplementáře. Ačkoliv se jedná o osobní obchodní společnost, má výrazné prvky společnosti s ručením omezeným. Komanditista má stanoven minimální vklad ve výši 5 tisíc Kč a za závazky ručí do jeho výše. Druhý společník - komplementář - vklad nemá stanoven a ručí proto celým svým majetkem. Komplementáři zároveň působí jako jednatelé společnosti.

K

Koncese

Koncese je v pojetí živnostenského zákona povolení k provozování živnosti. Od roku 2008 nahrazuje koncesní listinu. Vydává se jen na určité (koncesované) živnosti, které není možné provozovat bez výslovného státního povolení. Pokud žádáte o koncesi, musíte splnit podmínky zákona a projít řízením o koncesi.

K

Konkurz

V případě, že podnik přestane plnit své závazky, ať už finanční, hmotné nebo jiné, může na něj být uvalen konkurz. Jedná se o likvidační formu, která řeší úpadek. Zpeněžní se majetková podstata podniku a z ní se uspokojí pohledávky. Konkurz může být uvalen i na OSVČ. Insolvenční návrh většinou podává dlužník, ale může ho podat i věřitel. OSVČ za své závazky ručí celým svým majetkem, například na rozdíl od společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.

K

Krátkodobý majetek

Krátkodobý majetek je majetek, který v podniku setrvává kratší dobu než jeden rok. Jiným slovem se označuje také jako oběžný majetek. Jedná se o peníze, pohledávky, zásoby materiálu, zboží, výrobků nebo polotovarů. V rámci krátkodobého majetku se vyčleňuje ještě drobný hmotný majetek, který zahrnuje například notebooky a další hmotný majetek s cenou do 40 tisíc Kč. Vede se na samostatných kartách. Krátkodobý majetek se eviduje v evidenci zásob. Peníze se spravují v hotovosti nebo na bankovních účtech.

M

Majetek

Majetek se rozděluje na krátkodobý a dlouhodobý. Do krátkodobého majetku patří zejména zásoby výrobků a zboží. Tento majetek nesetrvává v podniku déle než rok a jeho pořizovací je nižší než 40 000 Kč. Dlouhodobý majetek je naopak v podniku více než rok, do nákladů se odvádí prostřednictvím odpisů. Krátkodobý i dlouhodobý majetek je pro potřeby daňové evidence nutné samostatně evidovat.

M

Manko

Manko je výsledkem inventury. Jedná se o případ, kdy je fyzická inventura nižší než stav v účetních knihách. Rozlišuje se manko v normě a manko nad normu. První manko je spojeno s přirozenými úbytky související s vlastnostmi produktů (například úbytky mouky). U druhého manka nad normu je potřeba uhradit vzniklý rozdíl. Na začátku podnikání je dobré si tedy stanovit normu přirozených úbytků a dle ní pak určovat, o jaké manko se jedná.

M

Mateřská dovolená

Mateřská dovolená je období 28 či 37 týdnů, které zahrnuje porod a péči o narozené dítě. Nástup na mateřskou dovolenou je možný od počátku osmého či šestého týdne před očekávaným porodem. Aby OSVČ mohla nastoupit na mateřskou dovolenou, musí si platit zálohy na nemocenské pojištění, které jsou však dobrovolné. Musí být placeny alespoň 180 dní v roce, který předchází roku nástupu na mateřskou dovolenou. Celkem musí být zaplaceno 270 dní nemocenského pojištění.

M

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ se využívá například ve výpočtech sociálního a zdravotního pojištění. Představuje jakousi hranici pro placení povinných odvodů. Pokud váš základ dosáhne státem stanovené nebo vyšší částky, budete po celý rok platit dané maximální zálohy. Pro rok 2012 byla maximální částka, která se dala zaplatit za zdravotní pojištění, stanovena na 244 332 Kč. V případě zdravotního pojištění to byl 72násobek průměrné mzdy, u sociálního pak 48násobek průměrné mzdy.

M

Minimální vyměřovací základ

Minimální vyměřovací základ je částka, která se využívá pro výpočet minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Pokud podnikatel takového vyměřovacího základu nedosahuje, bude vždy platit zálohy na této úrovni. Výše minimálního základu se pro každý rok mění, odvíjí se od výše průměrné mzdy.

N

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění je složkou sociálního pojištění. U osob samostatně výdělečně činných je jeho placení dobrovolné. Každý rok je stanoven minimální vyměřovací základ a s ním související minimální zálohy. Placení nemocenského pojištění se vyplatí při častých onemocněních živnostníka nebo při chystání se na mateřskou dovolenou.

N

Nezaopatřené dítě

Nezaopatřené dítě je člověk, který nemá dokončenou školní docházku a zároveň nedosáhl věku 26 let. Dle živnostenského zákona může od 18 let provozovat podnikání jako vedlejší činnost. To znamená, že odvody na sociální a zdravotní pojištění jsou pro něj minimální. Sociální pojištění hradit nemusí vůbec.

O

Obchodní firma

Obchodní firma je označení, pod kterým se podnikatelé zapisují do obchodního rejstříku. Zkráceně se používá také výraz firma. Toto označení se vztahuje na fyzické i právnické osoby. Do živnostenského rejstříku se OSVČ zapisují pod vlastním jménem a příjmením, nikoliv pod obchodní firmou. Definice obchodní firmy se nachází v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

O

Obchodní majetek

Obchodní majetek je označení pro majetek vlastněný podnikatelem, využívající se pro jeho podnikatelskou činnost. Jedná se o majetek fyzických i právnických osob. V případě osob právnických označuje veškerý majetek osoby. Jedná se o krátkodobý i dlouhodobý majetek. Jedinou jeho podmínkou je, že musí být finančně ocenitelný. Pro potřeby daňové evidence se eviduje v samostatné knize, důležité je jeho ocenění a inventarizace.

O

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je informačním systémem veřejné správy. Vede ho rejstříkový soud - v podmínkách České republiky je to obvykle krajský soud. Do obchodního rejstříku se zapisují informace o podnikatelích, konkrétně o právnických osobách (obchodní společnosti a družstva), vybraných fyzických osobách a některých podnikajících zahraničních osobách. Jedná se o veřejný seznam, přístupný každému.

O

Obrat

Obrat je souhrn finančních prostředků přijatých OSVČ za účetní období (hospodářský nebo kalendářní rok). Jedná se tedy o veškeré příjmy, které nejsou očištěny od výdajů. Synonymem k obratu jsou tržby, nebo také výnosy či příjmy. Obrat je důležitý například při povinnosti vést daňovou evidenci nebo při platbách DPH. S větší výší obratu se pojí více povinností a případně i odvody.

O

Odborná způsobilost

Odborná způsobilost je pojem, který se používá v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenské podnikání. Jedná se o podmínky, které musí žadatel o živnostenské oprávnění splnit, aby mu mohlo být vydáno. S odbornou způsobilostí jsou spojeny živnosti vázané, řemeslné a koncesované. Odborná způsobilost se prokazuje například dokladem o ukončení studia. Často může být nahrazena několikaletou praxí v oboru.

O

Odpisy

Odpisy jsou peněžním vyjádřením opotřebení majetku. Dělí se na účetní a daňové. Účetní odpisy kopírují skutečné náklady, které jsou spojeny s majetkem. Daňové odpisy se využívají pro výpočet daně z příjmů. Dělí se dále na rovnoměrné a zrychlené. Odpisy se obecně vztahují pouze na dlouhodobý hmotný a dlouhodobý nehmotný majetek. Jejich úpravu naleznete v zákonech o daních z příjmů a o účetnictví. Jejich výši ovlivňuje hodnota majetku i jeho opotřebení nebo zhodnocení.

O

Odpovědný zástupce

Odpovědný zástupce je v pojetí živnostenského zákona osoba, prostřednictvím které může podnikatel provozovat svou živnost, pokud sám nesplňuje podmínky. Jedná se o fyzickou osobu. Ta pak odpovídá za řádné provozování živnosti a za dodržování právních předpisů. Kromě podnikající OSVČ ji může ustanovit i právnická osoba (zde má odpovědný zástupce funkci statutárního orgánu). Dále tuto možnost má i zahraniční osoba.

O

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)

Osoba samostatně výdělečně činná neboli OSVČ je fyzická osoba, která má příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Termín OSVČ využívá například správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna nebo finanční úřad. Jako časté synonymum k OSVČ se používá termín živnostník. Každá OSVČ má určitá práva a povinnosti - například při podnikání ručí celým svým majetkem, vystupuje pod vlastním jménem, může využívat daňovou evidenci a výdaje uplatňovat paušálním procentem z příjmů.

P

Pasiva

Pasiva jsou pojmem využívaným zejména v účetnictví. Jedná se o zdroje, které slouží ke krytí aktiv účetní jednotky (OSVČ, obchodní společnost atd.). Největší položkou bývají vlastní vklady společníků nebo OSVČ, na druhém místě jsou závazky vůči věřitelům (vůči dodavatelům, bankám, finančnímu úřadu) a zisky či ztráty z minulých let podnikání. Opakem pasiv jsou aktiva. Obě položky se v účetnictví zobrazují do tak zvané rozvahy, ve které by se měly nacházet v rovnováze.

P

Podnikání

Podnikání je soustavná a samostatná činnost, která se vykonává za účelem dosažení zisku. Je definována obchodním zákoníkem i živnostenským zákonem. Podnikání provozuje fyzická nebo právnická osoba. Ta sama rozhoduje o tom, jaké zboží nebo služby bude nabízet, jak bude vytvářet ceny, s kým bude spolupracovat nebo jak bude svou činnost financovat. OSVČ podnikají na základě živnostenského oprávnění.

P

Podnikatel

Podnikatel je označení pro fyzickou nebo právnickou osobu, která svou činnost provozuje za účelem dosažení zisku. V případě právnických osob se jedná například o obchodní společnosti nebo o družstva založená za tímto účelem. U fyzických osob se jedná o OSVČ. Termín podnikatel je upraven v obchodním zákoníku. Je to osoba zapsaná v obchodním rejstříku, podnikající na základě živnostenského oprávnění, podnikající na základě zvláštních právních předpisů nebo provozující zemědělskou výrobu.

P

Pohledávka

Pohledávka je označení pro právo věřitele na zaplacení určité finanční částky (na plnění) od dlužníka. V účetnictví se pohledávky vyznačují na straně aktiv podniku (podnikatele). Člení se na krátkodobé a dlouhodobé, v závislosti na jejich době splatnosti. Pohledávky běžně vznikají za odběrateli, kteří od nás například odebírají výrobky, zboží nebo využívají našich služeb. Na to by jim vždy měla být vystavena faktura.

P

Právní moc

Právní moc je označení pro procesní institut. V běžné praxi se užívá například spojení, že „rozhodnutí nabylo právní moci“, což znamená, že vešlo v platnost. Právní moci může být nabito pouze v případě, že nemůže být použit opravný prostředek nebo už uplynula lhůta na jeho uplatnění. S termínem právní moc se můžete setkat například u sankcí za pozdní platby na sociální nebo zdravotní pojištění, při vyhlášení konkurzu apod.

P

Právnická osoba

Právnická osoba je právní pojem. Právnickou osobu vede osoba fyzická (či více osob). Právnická osoba nabývá právní subjektivity a způsobilosti k právním úkonům svým vznikem. Její vznik je dán datem zápisem do veřejného rejstříku a založení sepsáním společenské smlouvy. Mezi nejznámější právnické osoby patří obchodní společnosti, družstva nebo sdružení. Právnickými osobami jsou také stát, kraje či obce.

P

Provozovna

Provozovna je prostor, ve kterém podnikatel vykonává svou podnikatelskou činnost. Pro účely živnostenského podnikání je definována v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Její úpravu však najdete i v zákoně o DPH a v obchodním zákoníku. Za provozovnu se označuje například kancelář, ordinace, prodejna, ale také stánek či mobilní zařízení. Provozovna musí být přihlášena na živnostenském úřadě a náležitě označena.

 

P

Průměrná sazba

Průměrná mzda je hrubá měsíční nominální mzda, která se využívá především ke statistickému sledování. Zároveň také ovlivňuje výši záloh na sociální a zdravotní pojištění OSVČ. Odvozuje se z ní totiž minimální výše plateb na tato pojištění. Průměrnou mzdu počítá Český statistický úřad. Zahrnuje do ní základní mzdy a platy, různé příplatky, odměny, náhrady a další složky, které se běžně účtují k výplatě. Průměrná mzda se pak vykazuje celorepublikově i v rámci menších územních celků.

P

Předmět podnikání

Předmět podnikání uvádí každá OSVČ při žádosti o živnostenské oprávnění. Předmětem podnikání je tedy některá z živností (volné, vázané, řemeslné, koncesované). Předmět podnikání se poté zapisuje do veřejného rejstříku (živnostenského, obchodního). Patří také mezi povinné náležitosti společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny. 

P

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ

Přehled o příjmech a výdajích zpracovává každá OSVČ za předchozí rok své podnikatelské činnosti. Tento přehled je formulář, který se vyplněný odevzdává okresní správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně. Přehled je nutné odevzdat do jednoho měsíce od konečného termínu pro podání daňového přiznání. Do osmi dnů od podání přehledu je potřeba uhradit případné nedoplatky u obou institucí.

P

Přepočítávací koeficient

Přepočítává koeficient je číslo, prostřednictvím kterého se ze všeobecného vyměřovacího základu počítá výše průměrné mzdy. Přepočítávací koeficient se stanovuje za celý kalendářní rok, a to dva roky zpětně. V podnikání se využívá pro účely sociálního a zdravotního pojištění. 

P

Přihláška zaměstnavatele

Přihláška zaměstnavatele je formulář, kterým se OSVČ přihlašuje do registru zaměstnavatelů. Figuruje ve zdravotním i v sociálním pojištění. Pokud přijímáte nové zaměstnance, je nutné tento formulář vyplnit a do 8 dnů ho doručit okresní správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně. 

P

Příjmy

Jako příjmy se označují přírůstky peněžních prostředků za určité období. Zahrnují hotovostní i bezhotovostní příjmy. OSVČ, která vede daňovou evidenci, eviduje své příjmy v deníku příjmů a výdajů. Příjmy se pro potřeby výpočtu základu daně dělí na příjmy, které ovlivňují základ (příjmy za zboží a služby) a na příjmy, které nejsou předmětem daně (například vklad podnikatele).

R

Rozvaha

Rozvaha (jinak také bilance) je účetní výkaz, který podává přehled o aktivech a pasivech podniku. Aktiva označují majetek a pasiva zdroje na jeho krytí. Sestavuje se k tak zvanému rozvahovému dni. Vždy by měla být v rovnováze. V účetnictví se rozlišuje zahajovací rozvaha (sestavovaná na začátku podnikatelské činnosti), dále také řádná, mimořádné, počáteční nebo konečná.

S

Sazba daně

Sazba daně je nejčastěji procento, kterým se ze základu daně počítá její skutečná výše. Například u daně z příjmů fyzických osob je momentálně stanovena jednotná sazba, a to ve výši 15 %. U DPH jsou sazby dvě - snížená 14 % a základní 20 %. U silniční daně je sazba daně dána zdvihovým objemem motoru nebo počtem náprav nákladního automobilu. Sazby daně se často mění. Nová výše sazeb může vstoupit v platnost i během kalendářního roku.

S

Silniční daň

Silniční daň upravuje zákon č. 16/1993 Sb., o silniční dani. Na jeho základě mají podnikatelé, kteří využívají k podnikání automobil povinnost tuto daň platit. Zdaňovacím obdobím silniční daně je rok. Daň je možné zaplatit najednou nebo ve čtvrtletních zálohách. Výše silniční daně je dána obsahem motoru a objemem válců u osobních automobilů. V případě nákladních automobilů ji určuje počet náprav a hmotnost vozidla.

S

Sleva na dani

Slevy na dani neboli také daňová zvýhodnění si mohou OSVČ uplatnit ročně při podání daňového přiznání fyzických osob. Jedná se o částky, které upravují skutečnou výši daně. Patří sem například základní sleva daně poplatníka, sleva na dítě, na manželku (manžela), na studenta či invalidního důchodce. Pokud však využíváte pro stanovení svých výdajů paušální procento, nebudete si nově již moci slevu na manželku a na dítě uplatnit.

S

Sociální pojištění

Sociální pojištění je částka, kterou tvoří pojistné na důchodové zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění. OSVČ si nemocenské pojištění platí dobrovolně. Zbylé dvě složky jsou povinné. Sociální pojištění se hradí zálohově. Zálohy jsou na začátku podnikání stanoveny minimální, později se vypočítávají z přehledu o příjmech a výdajích podaného za příslušný kalendářní rok.

S

Společenská smlouva

Společenská smlouva je smlouva, kterou se zakládá obchodní společnost. Tuto smlouvu spolu sepisují zakladatelé společnosti. Má formu notářského zápisu. Společenská smlouva je upravena v obchodním zákoníku. Mezi její náležitosti patří například název firmy a její sídlo, dále informace o statutárních orgánech společnosti, výše základního kapitálu atd. Společenská smlouva upravuje nejen samotné založení společnosti, ale ovlivňuje i její vnitřní organizaci.

S

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je nejběžnější formou obchodní společnosti u nás v Čechách. Má stanoven minimální základní kapitál, a to ve výši 200 tisíc Kč. Společnost se zakládá společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou. Živnostenské oprávnění nabývá platnosti až v den zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Povinně vytváří orgány - jednatelé, valná hromada a dozorčí rada. Můžete být založena jedním i více společníky.

S

Státní občanství

Občanství obecně znamená příslušnost ke státu či k nějaké politické straně. Podnikat v ČR mohou nejen osoby s českým občanství, ale také zahraniční osoby. Státní občanství se se uvádí do registračních formulářů k živnosti. Státní občanství ČR funguje od roku 1969. Nabýt ho můžete narozením, osvojením, nalezením, určením otcovství, prohlášením nebo udělením. Nejčastěji se prokazuje občanským průkazem, cestovním pásem, případně osvědčením.

S

Svobodné povolání

Svobodné povolání představuje zvláštní formu podnikání. Osoba, která toto povolání provozuje, nepodniká na základě živnostenského zákona, nýbrž na základě autorského zákona či zvláštního předpisu. Svobodná povolání mohou vykonávat fyzické osoby a za speciálních (zákonem stanovených podmínek) i osoby právnické. Osoby, které svobodně podnikají, se často sdružují v různých komorách, mezi něm patří např. Česká advokátní komora, Česká komora architektů, Česká lékařská komora atd. Jedná se tedy o lékaře, advokáty, architekty, dále také o notáře, likvidátory, veterinární lékaře či restaurátory atd.

U

Účetní období

Za účetní období je nejčastěji považován kalendářní nebo hospodářský rok. Je to období, za které účetní jednotka vyhotovuje účetní závěrku. Mělo by se jednat o dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Kratší účetní období může být stanoveno v mimořádných případech - například když dojde k přechodu z hospodářského roku na kalendářní a naopak.

U

Účetnictví

Účetnictví (dříve podvojné účetnictví) se využívá pro zjištění základu daně z příjmů. Mohou ho vést fyzické i právnické osoby. U OSVČ je vedení účetnictví dobrovolné, dokud nepřekročí částku obratu 25 milionů Kč za hospodářský či kalendářní rok nebo pokud nejsou zapsány v obchodním rejstříku. Alternativou k účetnictví je daňová evidence. Přechod na ni je však možný až po pěti letech, ve kterých nebylo dosaženo obratu 25 milionů Kč.

U

Úřad práce

Úřad práce je státem zřízená instituce, které se zaměřuje na problematiku pracovního trhu. OSVČ jejích služeb může využít například při shánění nových zaměstnanců. Úřad totiž vede jejich evidenci a zároveň i eviduje volná pracovní místa. Úřad práce mimo jiné také zajišťuje vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Pokud chcete využít některých jeho služeb, obraťte se na příslušnou krajskou pobočku nebo na kontaktní pracoviště.

V

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost patří mezi osobní obchodní společnosti (sdružuje osoby, nikoliv kapitál). Společnost má minimálně dva společníky, kteří za její závazky ručí celým svým majetkem. Výše základního kapitálu tedy není stanovena. Společníky však mohou být fyzické i právnické osoby. Veřejná obchodní společnost se zakládá společenskou smlouvou a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Za společnost mohou jednat všichni společníci.

V

Vlastní kapitál

Vlastní kapitál je označení pro veškeré vlastní zdroje, kterými se financuje obchodní majetek OSVČ nebo společnosti. Vlastní kapitál tak zahrnuje vklady společníků (podnikatele) do podnikání, dále kapitálové fondy, které musí některé obchodní společnosti povinně vytvářet, zisky či ztráty z minulých let a fondy tvořené ze zisku. Vlastní kapitál se v účetnictví vykazuje v rozvaze, a to na straně pasiv.

V

Všeobecný vyměřovací základ (VVZ)

Všeobecný vyměřovací základ (VVZ) je částka, která se využívá pro výpočet záloh na sociální a zdravotní pojištění OSVČ. Stanovuje se za kalendářní rok, dva roky zpětně od roku aktuálního. Kromě VVZ je stanoven také přepočítávají koeficient, za pomoci kterého se spočítá výše průměrné mzdy. 

V

Výdajové paušály

Výdajové paušály umožňují živnostníkům stanovit si výdaje paušální částkou a nevyužívat výdaje ve skutečné výši. Protože v tomto případě není nutné vést daňovou evidenci, představují výrazné zjednodušení. Stačí znát jen výši svých skutečných příjmů a z nich procentuálně stanovit výdaje. Výdajové paušály se používají od roku 2005. Jejich výše se aktuálně pohybuje od 30 do 80 %. I když živnostník použije výdajové paušály, může si uplatnit některá daňová zvýhodnění.

V

Výpis z rejstříku

S výpisem z veřejného rejstříku se můžeme setkat na mnoha místech. Většinou se považuje za potvrzení nějaké skutečnosti. Často musí být i úředně ověřený. Pro OSVČ je důležitý výpis z živnostenského rejstříku, který prokazuje držení živnostenské oprávnění a nahrazuje živnostenský list. Dále má význam výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z rejstříku trestů, který dokládá naši bezúhonnost. Můžete si ho nechat ověřit na úřadě nebo u notáře.

Z

Základ daně

Základ daně je částka, která je předmětem daně. To znamená, že právě z ní se počítá skutečná výše daně. Například u daně z příjmů fyzických osob se základ daně skládá z několika dílčích základů (příjmy z podnikání, ze závislé činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu, ostatní). Skutečná výše daně může být u daně z příjmů fyzických osob upravena ještě o slevy. Ty jsou možné např. i u daně silniční. 

Z

Zakladatelská listina

Zakladatelská listina figuruje při zakládání obchodních společností místo společenské smlouvy, a to v případě jednoho společníka (zakladatele). Listina má podobu notářského zápisu a její úprava se nachází v obchodním zákoníku. Náležitosti jsou stejné jako u společenské smlouvy. Do zakladatelské listiny je tedy potřeba uvést například název firmy a její sídlo, informace o zakladateli společnosti (statutárním orgánu) nebo výši kapitálu.

Z

Základní kapitál

Základní kapitál neboli také základní jmění představuje část vlastního kapitálu tvořenou vklady společníků do společnosti (vklad OSVČ do podnikání). V případě obchodních společností je v obchodním zákoníku stanovena minimální výše základního kapitálu. OSVČ nemá svůj vklad do podnikání nijak určen. Nemusí ho tedy využívat. Základní kapitál společnosti je možné během její podnikatelské činnosti navýšit nebo snížit (pokud to zákon dovoluje).

Z

Záloha

Záloha má pro OSVČ hned několik významů. Můžeme se s ní setkat ve spojení s platbami na sociální a zdravotní pojištění. U těch je stanovena minimální výše záloh, po podání přehledu příjmů a výdajů výše odpovídající hospodaření. Tyto zálohy se odvádějí v pravidelných měsíčních splátkách. Záloha také může být vyplacena na poskytnutí služby či prodej výrobku. V takovém případě můžeme mluvit o zálohové faktuře.

Z

Zaměstnanec

Zaměstnanec je účastníkem pracovněprávního vztahu. Pokud jako OSVČ chcete mít zaměstnance, musíte o tom informovat okresní správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Zaměstnanec za svou práci pobírá odměnu (mzdu nebo plat). Vztah se zaměstnancem je ošetřen smlouvou (na dobu určitou, neurčitou), možná je také spolupráce na dohodu. Synonymem k pojmu zaměstnanec je pojem pracovník.

 

Z

Zásoby

Zásoby je souhrnné označení pro suroviny, materiál, polotovary i hotové výrobky. V podniku by měly setrvat co nejkratší dobu, jsou s nimi totiž spojeny nemalé výdaje za jejich skladování, obtížně se kontrolují a mnohdy též zakrývají různé výrobní problémy. Z ekonomického hlediska se rozlišuje několik funkcí a typů zásob. Jedná se například o pojistnou, vyrovnávací, obratovou nebo strategickou zásobu.

Z

Závazek

Závazek je vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Pokud máme k někomu závazek, znamená to, že máme povinnost mu například zaplatit nebo pro něj vykonat nějakou službu, dodat zboží. V účetnictví se závazky dělí na závazky vůči našim dodavatelům, státu (finančnímu úřadu, celnici) a bankám. Jedná se tedy i o úvěry nebo o dluhy na pojištění či daních. Závazek se také často označuje pojmem obligace. Pokud ho nesplníme, můžeme být postiženi pokutami a sankcemi.

Z

Závislá činnost

Závislá činnost je taková činnost, která není vykonávána samostatně, vlastním jménem ani na vlastní zodpovědnost. Příkladem závislé činnosti je zaměstnanecký poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Znakem závislé činnosti je například to, že se vykonává podle pokynů toho, kdo za práci vyplácí odměnu. Vztah mezi osobami v poměru je dlouhodobý a soustavný.

Z

Zdaňovací období

Zdaňovací období je doba, za kterou finanční úřad vyměřuje daňovou povinnost. V případě OSVČ je to u daně z příjmů fyzických osob a u silniční daně rok, u DPH měsíc nebo čtvrtletí. Zdaňovacím obdobím může být kalendářní nebo hospodářský rok (nebo jinak stanovené účetní období). Některé daně, které se neplatí pravidelně, nemají  dáno zdaňovací období.

Z

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění je částka, která se měsíčně odvádí zdravotní pojišťovně. Placení zdravotního pojištění je povinné pro každého občana, nejen pro OSVČ. Zdravotní pojištění se odvádí v zálohách zdravotní pojišťovně. Zálohy jsou na začátku podnikání stanoveny jako minimální, později se jejich skutečná výše počítá z přehledu o příjmech a výdajích.

Z

Zisk

Zisk je pozitivní rozdíl mezi výnosy a náklady. V podnikání se můžeme setkat s pojmy účetní a ekonomický zisk. První, účetní zisk, označuje kladný výsledek hospodaření. Ekonomický zisk pracuje s tak zvanými ekonomickými náklady neboli náklady obětovanými příležitosti. Zisk se eviduje v účetnictví ve výkazu zisků a ztrát. U obchodních společností se například odvádí v rámci dividend nebo se z něj dává část do rezervního fondu společnosti.

Z

Ztráta

Ztráta je označení pro záporný rozdíl mezi výnosy a náklady. Ztrátu můžete uplatnit ve svém daňovém přiznání  tak, že nebudete pak například muset platit daň. Nemůžete si ní však snížit základ daně ze závislé činnosti. Zde vám totiž žádná ztráta nemůže vzniknout. Do daňového přiznání můžete ztráty z minulých let postupně rozpouštět. Nemusíte je uplatňovat najednou.

Z

Živnost

Jako živnost se označuje soustavná podnikatelská činnost, jejíž úprava vychází z podmínek obsažených v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Tato činnost je provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Podmínkou pro provozování živnosti je získání živnostenského oprávnění, které se prokazuje výpisem ze živnostenského rejstříku. Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Ty ohlašovací dále zahrnují živnosti řemeslné, vázané a volné.

Z

Živnostenské oprávnění

Živnostenské oprávnění je oprávnění, které slouží k provozování živnosti. Živnostenské oprávnění funguje od roku 2008, ve kterém nahradilo živnostenský list. Úprava živnostenského oprávnění se nachází v § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Ten uvádí, že je to oprávnění, které vzniká právnickým a fyzickým osobám ohlášením živnosti nebo vydáním koncese. Držení živnostenského oprávnění se prokazuje výpisem ze živnostenského nebo z obchodního rejstříku.

Z

Živnostenský list

Živnostenský list je označení pro dokument, kterým se do konce roku 2007 prokazovali živnostníci. Od roku 2008 je nahrazen živnostenským oprávněním. Živnostenský list vydával živnostenský úřad obce s rozšířenou působností. Aby ho podnikatel získal, musel o něj zažádat. Pro koncesované živnosti byla vydávána tak zvaná koncesní listina.

Z

Živnostenský rejstřík

Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy. Jedná se o veřejný seznam, který je ve správě Živnostenského úřadu České republiky. Oficiální webové stránky živnostenského rejstříku jsou www.rzp.cz. Hlavním účelem živnostenského rejstříku je shromažďování informací o OSVČ. K nim má přístup každý z řad veřejnosti.

Z

Živnostenský úřad

Živnostenský úřad je instituce, u které je možné zažádat o živnostenské oprávnění. Vybrat si můžete kterýkoliv živnostenský úřad v ČR. V případě živností ohlašovacích vám po splnění podmínek daných živnostenským zákonem musí být živnostenské oprávnění vydáno. U koncese má živnostenský úřad lhůtu pro své vyjádření. Živnostenský úřad disponuje veškerými informacemi o podnikatelských právech. Dále také zajišťuje výpisy z živnostenského rejstříku.

Z

Živnostenský zákon

Živnostenský zákon (jinak také zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání) upravuje podmínky živnostenského podnikání v ČR a dále i kontrolu dodržování těchto podmínek. Definuje druhy živností a podmínky pro vznik, změnu či zánik živnostenského oprávnění. Zabývá se živnostenskými kontrolami a stanovuje výši pokut, které mohou být uděleny za nedodržení zákona.

Z

Živnostník

Živnostník je fyzická osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění. Je zapsána v živnostenském rejstříku a řídí se podmínkami stanovenými v živnostenském zákoně. Podléhá živnostenské kontrole.